Chci se stát jedním z nejlepších světových hráčů

04.12.2014 14:55

Jednou z domácích squashových nadějí je šestnáctiletý David Zeman, který momentálně vládne českému juniorskému žebříčku chlapců do sedmnácti let. V této kategorii prakticky nemá žádnou konkurenci, proto pravidelně nastupuje do turnajů i v nejvyšší juniorské kategorii do devatenácti let, kde okupuje druhou příčku. Na evropském žebříčku sedmnáctiletých je třetí. Že si pražský rodák vybral jako svůj oblíbený sport squash, není nikterak překvapivé. Této aktivitě se věnoval a dodnes věnuje jako registrovaný hráč jeho otec Vlastimil. Před nedávnem David přivezl domů z Belgian Junior Open stříbro. V rozhovoru nás zajímalo, jak to celé začalo a kam by to až mohlo dojít.

foto: Irena Vanišová

Davide, kdy jsi vzal poprvé squashovou raketu do ruky?

Ke squashi mě přivedl táta, poprvé to bylo určitě někdy na jeho turnaji, když jsem byl malý. Ale sám pravidelně hrát s trenérem, Jirkou Kuntošem, jsem začal v osmi letech. Táta mě i teď v hraní neustále podporuje a chtěl bych mu za to moc poděkovat.

Co tě na squashi baví?

Je to velmi rychlý, náročný a intenzivní sport. Squashista musí být velmi silný ve všech disciplínách a to mě na tom přitahuje.

Věnoval jsi se i jiným sportům?

Ano, od šesti let jsem hrál ještě fotbal, vystřídal jsem asi tři týmy a to mě také hodně bavilo. Fotbal jsme trénovali třikrát týdně, squash jsem dělal jen dvakrát. Ve fotbale pak ale chtěli přejít na častější trénování a to už nešlo se squashem dohromady. Víc mě bavil squash, tak jsem se rozhodl dát jenom na něj.

Z čeho se skládá tvá tréninková příprava?

Týdně trénuji celkem osm hodin. Je to většinou pět hodin squashe a tři hodiny fyzičky a posilování. A k tomu patří ještě pravidelně masáže a návštěva fyzioterapeuta.

Ve vaší čtyřčlenné rodině jste tři squashisté. Táta je dodnes aktivním hráčem, mladší sestra také začala hrát. Jak se s tím smířila maminka?

Mamka se s tím smířila v pohodě. Občas s námi jezdí na turnaje, snaží se nás oba podporovat, jak jen může. Dokonce i zkoušela hrát squash, trénovala s tátou a se mnou, ale to nevydrželo moc dlouho (směje se).

Kdy poprvé jsi porazit tátu? Jak to nesl?

Nemůžu říct přesně, kdy jsem ho začal pravidelně porážet. V té době, kdy jsem se stával lepším, jsme spolu nehráli zápasy. Ale pamatuji si, že poprvé jsem ho porazil ve čtrnácti letech na amatérském turnaji. Táta s tím byl smířený, čekal, že to přijde.

S jakým cílem jsi vstupoval do sezony?

Hlavním cílem je asi poprvé vyhrát dva tituly na mistrovství republiky juniorů. Chtěl bych tentokrát zvítězit v kategoriích do sedmnácti i devatenácti let. A ještě bych chtěl uhrát dobrý výsledek na turnaji Pioneer Junior Cup 2015 v Kolíně nad Rýnem.

Jsi spokojený s odehranou částí sezony?

Jsem spokojený s tím, že se moje hra neustále vylepšuje. Teď momentálně se cítím fyzicky velmi silný. Ale výsledkově zatím moc spokojený nejsem. Zklamalo mne druhé místo na turnaji v Belgii, kde jsem ve finále vedl na sety 2:0 a nakonec jsem prohrál 2:3.

V Belgii jsi byl nasazená jednička, čekala se od tebe výhra?

Nemyslím si, že se to čekalo, protože s Victorem Crouinem z Francie jsem měl do té doby skóre dvě prohry a jednu výhru. Předpokládalo se, že to bude vyrovnané. Možná jsem se trošku nechal uspat, když jsem 2:0 vedl. Pak mi ve třetím setu nějak došly síly. A možná měl i soupeř trošku štěstí, protože ve čtvrtém setu jsem v koncovce vedl 9:8 a nakonec jsem prohrál a vedl jsem i v pátém.

Kdy tě poprvé uvidíme hrát na republice dospělých?

Chtěl jsem hrát již uplynulou sezonu 2014, ale to se mi bohužel nepovedlo, protože jsem se nekvalifikoval. Ale tento rok v březnu 2015 bych chtěl hrát určitě a doufám, že se to povede.

Zbývá ti krom squashe a školy čas i na jiné aktivity?

Ve všední dny už moc ne, ale ještě se tam nějaký čas najde třeba o víkendu. Rád chodím ven nebo relaxuji doma, hraji na počítači, koukám na filmy. Ze sportů si občas rád zahraju fotbal, stolní tenis nebo badminton.

Čím se chceš v životě živit? Dá se to squashem?

Ano, chtěl bych se squashem živit jako hráč a později jako trenér. Myslím si, že to možné je, určitě se tím spousta předních hráčů živí.

Máš nějaký squashový vzor?

Mými vzory jsou Australan David Palmer a Angličan Nick Matthew (bývalé světové jedničky, pozn. redakce). David proto, že se mi líbí jeho styl hry, technika a taktika. A také proto, že ho trénoval Shaun Moxham, který byl jednu sezonu i můj trenér tady v Praze. Na Nickovi se mi líbí jeho přístup ke hře a tréninku, jeho technika a také psychika.

Co tě naučil jeden z nejlepších trenérů světa Shaun Moxham?

Dal mi toho hodně, hlavně mi ale předal hodně informací o squashi, jak ho lépe hrát. Naučil mě, o čem squash je. Jak se vytváří tlak na soupeře a přivedl mě také na novou taktiku hry, kterou se nyní snažím na kurtu uplatňovat.

Jaký je tvůj squashový sen?

Chtěl bych se squashem živit, to už jsem říkal. Dále bych rád hrál squash profesionálně a třeba se i stal jedním z nejlepších hráčů na světě, pokud se to povede. Z domácích cílů potom stát se mistrem České republiky dospělých.

autor rozhovoru: Irena Vanišová

Zobrazit komentáře »