Nový předseda WSF: ohledně olympiády musíme jednat rychle

13.02.2017 08:41

Během loňského listopadu proběhla změna na nejvyšším postu Světové federace squashe. Inda Ramachandrana vystřídal v křesle předsedy WSF Francouz Jacques Fontaine. Jeho cíl je jasný: opět se pustit do boje o místo v programu olympijských her a udělat vše pro to, aby squash tentokrát uspěl.

foto: squashplayermagazine.tumblr.com

Naděje na zařazení squashe do olympijských her ožijí díky úplně novému přístupu. To alespoň tvrdí Jacques Fontaine, který se v listopadu stal novým předsedou Světové federace squashe, a to po jednoznačně nejpodivnější a nejdéle trvající volbě v historii WSF.

Fontaine se již léta úspěšně angažuje ve francouzském squashi a doufá, že své schopnosti dokáže využít i na světové úrovni: rád by změnil způsob řízení WSF a při dalším pokusu o začlenění squashe do olympijského programu tak ukázal světu jiný obraz tohoto sportu.

„Ohledně olympiády musíme jednat rychle, předvést náš sport v lepším světle a úzce spolupracovat se všemi zainteresovanými osobami a organizacemi. Bez výjimky,“ zdůraznil Fontaine a zřetelně tím odkazoval na nařčení, že PSA nebyla do nedávné tokijské kampaně dostatečně zapojena.

Jeho slova jsou vítaným lékem na otřes, z něhož se musel squash vzpamatovávat po neúspěšné snaze vydobýt si místo mezi olympijskými sporty, a také na nejistotu panující během posledních týdnů Ramachandranovy osmileté vlády.

Fontaine ví, jak dát věcem novým impuls. Nyní devětašedesátiletý Francouz začal aktivně hrát v domácích ligových soutěžích už před čtyřiceti lety a týmy z klubu Capitol Saint Cloud dovedl k mnoha národním i evropským titulům v mužských i ženských kategoriích.

Dalším zásadním momentem jeho života bylo před dvaceti lety jmenování předsedou Francouzské federace squashe (FFS). Ta se postupem času stala zastřešující organizací pro dvě stě dvacet přidružených klubů a tři sta čtyřicet menších lokálních asociací squashe, pomohla k titulům dvěma mistrům světa (Thierrymu Lincouovi a Gregorymu Gaultierovi) a poprvé na francouzské půdě zorganizovala světový šampionát mužských i ženských týmů.

V té době Fontaine zasedal i ve Francouzském národním olympijském výboru. Tyto jeho úspěchy svědčí o kvalitách, které možná nyní bude potřebovat více než kdy jindy: ambicióznost, otevřenost novým nápadům, schopnost efektivně shánět finanční prostředky a také až nezvyklá přímost. Není tak překvapením, po volbě neztrácel čas a ihned začal realizovat svůj program. Jako první přišel na řadu neodkladný plán, jak vybojovat squashi olympijské místo na hrách v roce 2024.

„Je naprosto nezbytné, aby squash získal větší prestiž v očích mezinárodní veřejnosti. Jinak můžeme na olympiádu zapomenout,“ varoval Fontaine. „Vzniká speciální pracovní skupina, která povede další olympijskou kampaň, v níž budou hrát naši sportovci zásadní roli. Squashi očividně chybí několik klíčových prvků a je pro nás nesmírně důležité, abychom plně pochopili příčiny předchozího neúspěchu. To bude nejvyšší priorita výkonného výboru Světové federace squashe a její pracovní skupiny.

Od Fontaina tedy možná lze očekávat netradiční přístup. „Určitě musíme přemýšlet mimo zaběhnutá schémata,“ potvrdil Francouz. „Je třeba do detailu porozumět požadavkům, které na nás klade Mezinárodní olympijský výbor, a ukázat jeho členům, jak může squash přispět k myšlenkám olympijského hnutí a úspěchu celých her. Celý squashový svět se musí spojit, abychom náš sport pozvedli na novou úroveň. Nemůžeme čekat, že to olympiáda udělá za nás.“

Fontaine si je velmi dobře vědom rozporů, jež následovaly po poslední neúspěšné kampani. Ta odstartovala vlnu kritiky ze strany PSA a skupiny národních federací, které údajně chtěly vést vlastní kampaň nezávisle na WSF. „Dveře na olympiádu jsme nikdy v historii neměli otevřené tak doširoka jako při našem posledním pokusu,“ přiznal Fontaine poněkud dramaticky a projevil tak souhlas s názorem proklamovaným PSA, že squash nevyužil velkou příležitost. Později dodal, že WSF a PSA jsou nyní „na jedné lodi“.

Jacques Fontaine dokáže bezpochyby zamíchat kartami a způsobit rozruch. To se ukázalo i během dosud nevídané předsednické volby v Hongkongu, v níž se Francouz odvolal proti původnímu výsledku, podle kterého se měla předsedkyní stát nynější předsedkyně Evropské federace squashe Zena Woolridgeová, a vynutil si nové hlasování. To skončilo remízou a z další volby překvapivě vzešel jako vítěz právě Fontaine.

Poté přišla na řadu volba místopředsedy, která celou proceduru protáhla na dvacet devět kol a osm nekonečných hodin. Jelikož z hotelového sálu byli členové WSF vystrnaděni novomanželi a naplánovanou svatební hostinu, museli volbu dokončit v nedalekém sportovním klubu Happy Valley. Nelze než doufat, že je to znamení shůry.

Tyto peripetie ještě dále zdůraznily nutnost reformovat současný model řízení WSF. „Výkonný výbor vytvoří spolu se všemi zainteresovanými stranami plán, který se bude snažit postihnout co nejvíce problémů,“ slíbil Fontaine. „Cílem bude potvrdit memorandum o porozumění mezi WSF a PSA, vytvořit oficiální proces řízení rizik a posílit rozhodovací pravomoci členských národních asociací, regionálních federací i jednotlivých sportovců.“

Tyto plány ovšem narážejí na omezení, jaká s sebou nese fungování výboru s pouhými pěti členy. Bude třeba v rámci WSF vybudovat silnější orgány, které se budou striktně řídit směrnicemi MOV. Jestliže se toto vše povede, nelze toho zatím pro úspěch kampaně za účast squashe na olympijských hrách v roce 2024 udělat o moc více, tedy až do té doby, než bude v září oficiálně ohlášeno pořadatelské město. Pak bude muset Fontaine čelit dalším překážkám na cestě za největším snem našeho sportu.

překlad: Jiří Hron
zdroj: squashplayermagazine.tumblr.com

Zobrazit komentáře »