Nová předsedkyně WSF: Musíme táhnout za jeden provaz

04.01.2021 12:25

Světová squashová federace si na své padesáté výroční valné hromadě, která se konala na začátku prosince, zvolila nového, v pořadí už desátého předsedu, respektive předsedkyni: stala se jí Angličanka Zena Woolridgeová, která tak nahradí odcházejícího Jacquese Fontaina. Zajímavostí je, že ji zvolilo rekordních čtyřiašedesát delegátů z různých národních federací či asociací.

Woolridgeová se ve sportovním prostředí pohybuje dlouhou dobu, v letech 2013–2019 zastávala post předsedkyně Evropské squashové federace, mezi lety 2003 a 2020 byla zároveň sportovní ředitelkou na Birminghamské univerzitě a je také čestnou místopředsedkyní organizace England Squash. Novou předsedkyni vyzpovídal server psawordtour.com.

foto: psaworldtour.com

Zeno, blahopřejeme ke zvolení předsedkyní WSF. Jaký je to pocit?

Jsem nadšená a zároveň trochu nervózní ze všeho, co musíme zvládnout, ale je to úžasná příležitost posunout squash během příštích čtyř let někam výš. Ta nervozita pramení hlavně z toho, že nevíme, jak rychle se dokážeme vzpamatovat z covidu, ale podobné výzvě čelí i všechny ostatní sporty, jen v některých zemích je to ještě horší než v jiných.

Doufáme, že covid představuje spíš krátkodobý problém, zatímco my se musíme dívat dál do budoucnosti. Posledních pár týdnů jsem strávila tím, že jsem odpovídala na stovky moc milých vzkazů. Když se nám podaří alespoň částečně zmobilizovat všechnu tuhle energii, ochotu a schopnosti, dopadne to pro nás dobře.

Musíme si říct, kde chceme být touhle dobou za rok, za čtyři roky. Podle mě je mezi squashisty spousta pozitivní energie, což je skvělý odrazový můstek.

Co by mělo být vaším hlavním přínosem coby předsedkyně WSF?

Dva klíčové přístupy. Ten první je strategický. Během své kariéry jsem vypracovala řadu strategií a ty nejambicióznější přinesly pár skvělých výsledků. Ten druhý přístup, stejně důležitý, se týká spolupráce.

Nikam se neposuneme, když nebudeme spolupracovat a táhnout za jeden provaz. Rada WSF bude muset přizvat i regionální a národní federace a jejich předsedy. A jedním z nejúčinnějších způsobů, jak zapojit právě regionální federace a členské státy, je vytvoření nové strategie.

Předseda tu funguje jako dirigent – ten může dirigovat kvintet, ale také celý orchestr a v našem případě se musíme snažit o to druhé, tedy co nejvíc podporovat ostatní, aby přicházeli se svými nápady. Jsme sport s poměrně omezenými zdroji, a proto hodně spoléháme na dobrovolnou práci v komisích WSF, ale spolupráci s národními a regionálními federacemi musíme zlepšit i tak.

Během své kariéry sportovní funkcionářky jsem se vždy snažila vytvářet co nejlepší prostředí pro jednotlivce i skupiny. Jen tak z lidí dostanete to nejlepší, protože se můžou dál rozvíjet a skutečně docenit úspěchy, kterých dosáhli oni sami i náš sport jako celek.

Ve squashi se pohybujete už mnoho let. Jak vnímáte jeho současný stav?

Covid udělal čáru přes rozpočet všem sportovcům, byť si myslím, že jeho dopady se budou v různých částech světa lišit. Doufám, že squash se rychle vzpamatuje, i když to v některých zemích bude těžší než jinde. Pro squash a sport obecně máme po celém světě více „obchodních modelů“ – od tradičních squashových zemí po nové, rychle se rozvíjející trhy. Tempo, jakým se budou zotavovat, se bude lišit u každého z nich.

Věřím, že této obnově pomůže i robustní systém národních a mezinárodních juniorských soutěží – ten musíme znovu nastartovat co nejdříve, aby mladí hráči nezakrněli. Ve většině regionů pod hlavičkou WSF máme fantastickou juniorskou základnu, která na rozdíl od mnoha jiných sportů zahrnuje hráče a hráčky ve všech kategoriích od U11 do U19. Tento rys našeho sportu bychom měli zdůrazňovat ještě usilovněji.

Squash se také z mnoha důvodů hodí k dnešnímu modernímu životnímu stylu. Právě to, jak tuhle skutečnost zvládneme propagovat, je asi jedna z klíčových výzev, které nás v budoucnu čekají. Je to zároveň bod, na němž budeme muset úzce spolupracovat s PSA. Dohromady můžeme dokázat mnohem víc.

Na jaké nejpalčivější problémy se plánujete zaměřit v horizontu následujících dvanácti měsíců?

Kromě krátkodobých cílů na příští rok se potřebujeme soustředit i na ty dlouhodobé v rámci určité čtyřleté strategie. Důležitá bude také shoda na hodnotách WSF coby organizace a vygenerování většího množství příjmů, abychom získali více možností, jak do našeho sportu investovat.

Zásadní bude znovu rozjet všechny mistrovské soutěže tak rychle, jak to jen půjde. S tím ale možná budeme muset čekat další tři měsíce nebo taky půl roku, a když čelíte takové nejistotě, je hrozně složité dělat tak závažná rozhodnutí. Rovněž se musíme postarat o to, abychom squash dostali na co nejvíce vícesportovních událostí, protože právě na těch ho můžeme nejlépe ukázat novému publiku po celém světě.

Zároveň odchází do důchodu naše provozní manažerka Lorraine Hardingová, takže budeme ochuzení o administrativní sílu, a to v situaci, kdy už teď hodně spoléháme na práci a schopnosti dobrovolníků. Bude proto důležité zajistit dostatečnou administrativní kapacitu a umožnit našim komisím efektivně pracovat. To jsou některé klíčové úkoly. Nová rada WSF se ale nejprve musí sejít na zahajovacím jednání začátkem ledna, kde si vyjasníme krátkodobé a střednědobé priority a určíme si nějakou strategii. V tuhle chvíli bych nerada předjímala, na co se bude chtít nová rada zaměřit.

Některá tato rozhodnutí pak budou mít vliv i na regionální federace a další zainteresované organizace, se kterými budeme muset vše prodiskutovat. Bude třeba najít zdravou rovnováhu mezi tím, aby bylo naše rozhodování dostatečně pružné a zároveň abychom naše závěry včas probrali se všemi, kdo jimi budou dotčeni.

Zmínila jste vícesportovní hry. Absence squashe na olympijských hrách se stala ve sportovní komunitě velmi diskutovaným tématem. Co podle vás musíme dělat jinak, abychom squash dostali na olympiádu v roce 2028?

Ze všeho nejdřív se musíme zaměřit na to, co je pro náš sport správné. Účast na jiných vícesportovních hrách vysílá jasný signál Mezinárodnímu olympijskému výboru, protože právě na nich můžeme squash nejlépe předvést širšímu publiku po celém světě. Abychom si získali nové diváky, musíme být zároveň co nejvynalézavější v samotné prezentaci squashe.

Navíc máme skvělý příběh, v němž hrají hlavní roli naši mladí hráči – máme silnou, robustní juniorskou základnu v celé Evropě i Asii, a to nejen v kategorii U19, ale i v těch nižších včetně U11. Ve všech se pořádají mezinárodní turnaje a soutěže. To je prvek, který musíme propagovat ještě usilovněji, abychom vyvrátili ten tolikrát omílaný mýtus, že squash je stárnoucí sport.

O tomhle bychom mohli debatovat ještě o dost déle. Je taky třeba si uvědomit, jak důležitá je olympijská příslušnost pro mnoho národních federací, jejichž status a financování v systému národních sportů velmi závisí na tom, zda je daný sport olympijský, nebo ne. Proto i tohle dál považujeme za důležitou agendu. Nejdřív ovšem musíme dostat squash do takové pozice, kdy budeme mít jistotu, že další pokus o účast na olympijských hrách bude mít reálnou šanci na úspěch. Nechceme znovu odvádět pozornost a zdroje od jiných, neméně významných příležitostí, jak squash dál rozvíjet.

Krátce po zvolení jste mluvila o tom, že se squash hodí k dnešnímu modernímu životnímu stylu. Co přesně jste tím myslela?

Mnoho let jsem vedle dobrovolnické činnosti ve squashových orgánech pracovala v univerzitním sektoru, kde jsem viděla, jak oblíbený squash je. Zaprvé se jedná o všestrannou aktivitu, kdy se člověk zapotí už po chvíli hraní, a ať mluvíme o studentech nebo profesionálech, squash představuje vynikající sport pro kohokoliv, kdo chce udržovat rovnováhu mezi svým osobním životem a prací a zároveň nemá tolik času. Zadruhé je to velice společenský sport a každý hráč si může vybrat z různých výkonnostních úrovní – od rekreační hry až po profesionální zápasy. U squashe také na rozdíl od mnoha ostatních sportů platí, že díky souběhu mnoha faktorů se může stát dobrým hráčem téměř každý, nezávisle na fyzických parametrech. Máme mistry světa, kteří měří sto padesát centimetrů i dva metry.

WSF zastřešuje už i Squash 57 (dříve známý pod názvem racketball, hraje se s většími raketami a skákavějším míčkem – pozn. red.), takže můžeme propagovat sport, který je skutečně vhodný pro všechny generace, sport, kde spolu můžou hrát prarodiče a vnoučata. Užijí si spoustu legrace, aniž by jim hrozilo nebezpečí úrazu.

Také jste mluvila o tom, jak můžou moderní technologie pomoci squashi v dalším rozvoji – jaké máte plány pro zapojení technologických společností do tohoto procesu?

Když skloubíme kreativitu a technologie, dokážeme zřejmě ještě víc než doteď. ASB pokračuje ve vývoji skleněných podlah a LED technologie a máme také systém od InteractiveSQUASH (interaktivní čelní stěna kurtu – pozn. red.) – kolik sportů se může pochlubit tím, že si z části hrací plochy udělají obří dotykovou obrazovku? V podstatě kombinujeme fyzický aspekt squashe s e-sportem. Otázkou je, jak nápaditě dokážeme přemýšlet, abychom si získali srdce nových, mladých hráčů.

Myslím, že co se týče dalšího vývoje, existuje tu značný potenciál a máme se na co těšit. Potřebujeme dát dohromady ty správné hlavy a zjistit, co všechno je v našich silách.

Nakonec ještě dotaz k místopředsedům, kterými se nově stali Karim Darwish (bývalá světová jednička z Egypta – pozn. red.) a Debendranath Sarangi (dříve místopředseda Asijské squashové federace – pozn. red.). Co vidíte jako jejich hlavní přínos?

Podle mě máme vážně vynikající radu, ve které se snoubí zkušenosti, znalosti a schopnosti. Ale jsme pořád na začátku, dvě třetiny členů byly navoleny nově a musíme tak napřed vytvořit soudržný tým a zjistit, kde jsou naše silné stránky a kde naopak slabiny. V Sarah Fitz-Geraldové (bývalá australská squashistka – pozn. red.) a Karimovi máme skvělé odborníky na hru, kteří ji znají zevnitř, ale zároveň na ni nahlížejí úplně jinak, pokud jde o obchodní stránku věci.

Sarangi má za sebou dlouhou kariéru v těch nejvyšších vedoucích pozicích a radách, působil v různých oborech. Navíc zastával i vysoké pozice v indické státní administrativě a také ve sportu, konkrétně ve squashi a v plavání. Všichni tedy mají v radě čím přispět, stejně jako menší tým zástupců exekutivy, který vede William Louis-Marie.

Rada je malá, kompaktní skupina a já už se nemůžu dočkat, až se v lednu všichni sejdeme a začneme pracovat na našich prioritách a na tom, aby se squashové soutěže co nejdříve zase rozjely. To ale neznamená, že do té doby budeme zahálet.

překlad: Jirka Hron
zdroj: psaworldtour.com

Zobrazit komentáře »